Vláda ČR podala do Poslanecké sněmovny návrh nového cizineckého zákona

Na nutnost rekodifikace cizineckého práva odborná veřejnost upozorňuje již mnoho let, potřeby nového zákona si byla dlouhodobě vědoma i veřejná správa. Samotné Ministerstva vnitra již v roce 2013 připravilo balíček nových cizineckých zákonů, avšak z důvodu pádu tehdejší vlády nedošlo k dokončení legislativního procesu. V současnosti platný cizinecký zákon je po mnoha desítkách novelizací zcela nepřehledný a těžko srozumitelný i pro odborníky, kteří se jím v praxi zabývají, natož pak pro cizince, kteří jsou jeho primárními adresáty.

Jaké změny by měl nový cizinecký zákon v případě schválení přinést?

Digitalizace řízení o pobytu cizinců

Digitalizace řízení je vládou prezentována jako hlavní novinka návrhu zákona, která by měla mimo jiné umožnit on-line komunikaci a lepší prověřování účastníků řízení díky napojení na příslušné databáze státu.

Předpokladem pro digitalizaci řízení je vedle přijetí samotného nového zákona rovněž příprava nového informačního systému ICAS (Integrovaný cizinecký agendový systém), jehož náklady jsou v důvodové zprávě vyčísleny na 340 mil. Kč. Financování tohoto informačního systému je aktuálně zajištěno z 90% z prostředků Evropské unie (operační program AMIF), pouze 10% by šlo z národního spolufinancování. Právě s ohledem na aktuální možnost využití financování informačního systému z unijních prostředků zřejmě bude ze strany Ministerstva vnitra velký zájem na včasném přijetí návrhu zákona tak, aby se financování z peněz EU stihlo vyčerpat.

Nový informační systém by např. umožnil:

• vytvoření cizineckého účtu jako prostředku komunikace se správním úřadem (Ministerstvem vnitra), včetně možnosti podání žádosti o pobyt,
• elektronické doručování prostřednictvím cizineckého účtu jako primární formu komunikace se správním úřadem,
• zjednodušení postupů při vyřizování žádostí (povinné použití elektronických formulářů, automatické informování cizince o průběhu a aktuálním stavu řízení apod.).

Další navrhované změny

Vedle digitalizace pobytového řízení vláda v důvodové zprávě jako další podstatné změny uvádí:

• větší odpovědnost garantů, tedy osob, v jejichž zájmu cizinec na území pobývá, takovými garanty jsou zejména zaměstnavatelé v případě pobytů za účelem zaměstnání, nebo školy v případě pobytů za účelem studia; návrh by měl umožnit jejich vyšší zapojení do povolovacích řízení a zároveň posílit odpovědnost těchto subjektů, které mají zájem na příjezdu a pobytu cizince,
  
  
• rozšíření systému kvót, a to i mimo oblast pracovní migrace, v rámci které jsou aktuálně kvóty stanoveny (viz nařízení vlády č. 220/2019 Sb., o maximálním počtu žádostí o vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem podnikání, žádostí o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování a žádostí o zaměstnaneckou kartu, které lze podat na zastupitelském úřadu),
  
  
• posílení možnosti zrušit pobyt pachatelům trestných činů a osobám, které ohrožují veřejný pořádek a vnitřní bezpečnost, přičemž vedle nových důvodů pro rušení pobytu by mělo dojít i ke zrychlení příslušných procesů,
  
  
• povinná registrace občanů Evropské unie; aktuálně mají občané Evropské unie pouze povinnost hlásit cizinecké policii místo pobytu na území v případě předpokládaného pobytu delšího 30 dnů, nově by měli občané Evropské unie povinnost registrovat svůj přechodný pobyt na Ministerstvu vnitra, což se doposud dělo pouze na dobrovolné bázi).

Vedle uvedených bodů je pak snahou návrhu přinést přehlednější a pro adresáty norem srozumitelnější právní úpravu, než jakou obsahuje stávající cizinecký zákon. Nicméně již jen počet 712 paragrafů na téměř třech stech stranách textu naznačuje, že se v případě tohoto návrhu zákona rozhodně nebude jednat o jednoduchou právní úpravu.

Návrh zákona z podstatné části připraven již minulou vládou

Aktuální návrh vychází z návrhu zákona, který byl do Poslanecké sněmovny podán již v minulém volebním období v roce 2024, avšak jeho projednávání nebylo v průběhu volebního období dokončeno, a proto tehdejší návrh zákona tzv. „spadl pod stůl" a v novém období musel být podán jako návrh nový. S ohledem na podstatnou totožnost obou návrhů (dle Ministerstva vnitra podoba návrhu z více než 90 % odpovídá vládnímu návrhu z roku 2024) neproběhlo k aktuálnímu návrhu ani jinak standardní meziresortní připomínkové řízení.

Bude zajímavé sledovat, jak bude projednávání návrhu zákona v Poslanecké sněmovně probíhat, a to právě i s ohledem na skutečnost, že se jedná o návrh z podstatné části připravený minulou vládou (jejíž koaliční strany jsou nyní v opozici), ve sněmovně ho však bude prosazovat současná vládní koalice, jejíž někteří zástupci vystupují se silně protiimigrační rétorikou.

Ti se prozatím ve svých mediálních výstupech zaměřili na restriktivní aspekty návrhu zákona, které představuje např. posílení možnosti zrušit pobyt pachatelům trestných činů a osobám ohrožujícím veřejný pořádek a vnitřní bezpečnost, nebo povinná registrace občanů Evropské unie. Každopádně lze očekávat, že při projednání ve sněmovně bude ze strany těchto k migraci kritických subjektů vznesena řada pozměňovacích návrhů, jež budou zákonnou úpravu vůči cizincům dále zpřísňovat.

Návrhu nového cizineckého zákona i průběhu jeho projednávání v parlamentu se budeme dále detailně věnovat v dalších příspěvcích.